Gatecon

Cesta letadlem domů nebyla zase tak špatná. Se Sam se nám bohužel na cestu přes oceán nepodařilo získat místa vedle sebe, takže jsme si obě rozevřely své knihy a pustily se do čtení. Ani jedna z nás se nepokoušela spát - nemělo to cenu a jenom bychom si znepříjemnily posun času, který nás v cíli čekal. Do Prahy jsme tedy dorazily kolem jedné hodiny odpolední - pro nás pět hodin ráno.

Na letišti jsme se popraly se všemi kufry a taškami a nakonec byly schopné opustit výdejnu zavazadel a setkat se s našim milým doprovodem. Obě jsme si odložily kufry v Praze, pobalily to nejdůležitější a hned poté se nechaly odvézt do Chotěboře na Festival Fantazie. Přece ihned po příjezdu domů nevplujeme do všechních záležitostí, když můžeme strávit další týden "dovolenkováním" na srazu s lidmi, se kterými si povíme asi nejvíce. Z Festivalu Fantazie nás nejvíce zajímala linie Gatecon. Jsem příznivcem Stargate už mnoho let, ale nikdy se mi nepodařilo na tuto každoroční akci jet a zúčastnit se. Ihned po příjezdu jsem si našla program a pozkoumala, které přednášky, soutěže, cokoliv dalšího bych ráda absolvovala. Jako nováčka mě bylo schopno uchvátit asi více věcí, než ty, co jsou tam každoročně. Bohužel se mi do Stargate programu míchaly i jiné linie, ale když se nad tím tak zamyslím, tak jsem asi absolvovala všechno, co jsem opravdu vidět chtěla. Vrcholy Gateconu pro mě asi byly Jukebox (kde bývá, dle pravidelných návštěvníků, největší nával), promítání a celoGateconová soutěž (dokonce se mi podařilo umístit - umělohmotný citron nosím v kabelce ještě teď - k velkému údivu kohokoliv, kdo ho spatří).

Další perlou se pro mě i Sam stala místnost s DDR pady. Asi nebudu přehánět, když řeknu, že polovinu Gateconu jsme strávily tam. Kde jsme na to braly energii, to bych ráda věděla. Teď, když si doma dáme hodinku, tak se obě plazíme po zemi. Ani to nemůžu svést na stáří, když byl Gatecon něco málo přes půl roku :o)

Abych to uzavřela - tento týden je důkazem toho, že příjezdy po dlouhodobém pobytu v zahraničí vůbec nemusí být náročné! :o) Jenom mě mrzí, že na letošním Gateconu se asi neukážu, protože 14 denní dovolená mi končí den nebo dva před začátkem akce. Jako pracující lid se tedy už nemůžu jenom tak sbalit a na další týden si dělat, co se mi zlíbí - moje šéfka by mi asi hlavu utrhla.

Los Angeles - California

Přelet z Las Vegas do Los Angeles trval jenom hodinku, takže sotva letadlo vzlétlo, už zase přistávalo. Na letišti se nám dokonce i podařilo lokalizovat kufr (šikulové mu orvali všechny cedulky) a tak jsme se opět vydaly po stopách shuttlu z letiště do hotelu. Dopravců bylo hnedle několik a tak jsme si mohly vybrat, s jakou společností se svezeme (v našem případě kdo dřív přijde, vzhledem k tomu, že cenově byly všechny stejné). Cesta byla zdlouhavá, protože se dělalo několik zastávek pro další turisty i neturisty, ale nakonec jsme dorazily do svého růžového hotýlku. Tady měl být původně problém s mou debetní kartou, ale paní vrátná mi zelenou vecičku sebrala, projela terminálem a spolu s klíči od pokoje vrátila. Jestli mě ještě jednou někdo bude takto děsit ohledně placení, tak mu utrhnu hlavu. Hotel vypadal velice příjemně, budova byla obtočená kolem bazénu, který se na nás vyloženě smál, protože, jak už jsem podotkla v předešlém článku, bylo nepřirozeně vedro. Hlavně na LA. Umístily jsme se do pokoje, vyzkoušely pevnost postele a stav koupelny a vydaly jsme se na hon za McDonald's, protože hlad byl veliký. Kdo by řekl, že hledání zrovna tohoto podniku, který je v Americe na každém rohu, nám zabere dobrou třičtvrtě hodinu.. Bylo velice rychle rozhodnuto, že tento pokrm si budeme muset odpustit - komu by se ta štreka chtěla dvakrát denně chodit.

Druhý den proběhl velmi relaxačně. Strávily jsme jej u hotelového bazénu příjemným plaváním, čtením knížek.. Na večer jsme si zašly do blízkého obchodu a nakoupily si nějaké základní potraviny na přežití. Přece jenom nemůže člověk jíst ve fast foodech. Je třeba to trochu prokládat mraženým jídlem do mikrovlnky. Odpočinkový den byl pro nás velice důležitý, protože jsme před sebou měly dva velmi náročné dny.

Další ráno jsme musely vstávat brzy, protože nás vyzvedával autobus mířící do Disneylandu. Cesta trvala asi hodinu a půl, obě dvě jsme byly velice netrpělivé. Po příjezdu jsme si tak nějak zapamatovaly místo, kde stojí náš minibus a urychleně se vydaly k vláčku, který vozí návštěvníky do areálu. Samozřejmě nás čekala vstupní brána, kterou jsme prošly bez delšího čekání a ihned potom jsme rozložily mapu objektu a plánovaly nejlepší trasu útoku parku. Opravdu se dalo vybírat, atrakcemi se to tam jenom hemžilo. Park je rozdělen na několik částí (např Adventureland, Fantasyland, Tomorrowland), každá má vlastní námět jak už názvy napovídají - dobrodružná, pohádková.. Vždy jsme si vybraly atrakci, která se zdála nejdivočejší. Tomorrowland na nás udělal velký dojem se svou atrakcí zvanou Space Mountain. Myslím, že obě na to budeme vzpomínat do smrti. Vláček ve tmě vyjel do kopce a potom různými zákrutami sjel zase dolů za doprovodu "vesmírné" hudby a se světýlky (hvězdami) všude kolem. Človek neviděl ani ň a v tom bylo to kouzlo. Dvakrát jsme si vystály řadu. Navečer projížděl parkem průvod, kde bylo možné vidět mnoho a mnoho filmových a pohádkových charakterů - končící u pověstného Disneyovského hradu. Jenom se trošku setmělo, následoval ohňostroj se slovním doprovodem Julie Andrews - nezapomenutelný zážitek. Ihned po ohňostroji se park začal vyprazdňovat a všichni návštěvníci se odebrali ke svým povozům. Cesta zpátky do hotelu byla podstatně kratší, ale možná jsme u toho usínaly, těžko říct :o) Hodiny a hodiny strávené chozením tam a zpátky pod žhnoucím sluncem udělaly své.

Moc velkého odpočinku se nám nedostalo. Do hotelu se přijelo dobře po 11 hodině, druhý den bylo opět brzké vstávání, tentokrát nás čekala cesta do Universalu. Tento objekt je podstatně blíže, než Disneyland, takže jsme tam byly co by dup. Prvně jsme si zašly na projížďku studiem - projely jsme natáčecími místy nejrůznějších filmů a seriálů (Jurský park, Čelisti, Desperate housewives, mnoho a mnoho tématických uliček, vyvalila se na nás voda na jedné z cest, zatančily nám auta..). V jedné části projížďky jsme dokonce byli upozorněni, že nedaleko se natáčí díl CSI: Las Vegas a je potřeba, abychom byli zticha (tedy hlavně průvodce), protože by neradi, aby bylo natáčení zabito výkřiky trhlého kecálisty. Ihned po projížďce jsme se vydaly na průzkum různých atrakcí. Nutno říct, že byly více "akční" než ty v Disleylandu. Hodně dobrý dojem na nás udělala atrakce s názvem Sipsonovi. Také jsme si nejedou vystály řadu na jízdu na loďce v Jurském parku - zvláště konec byl příjemný se svou sprškou. Dobře, sprchou. Pořádnou. Ale bylo to potřeba, opět bylo vedro. Prošly jsme se domem hrůzy, projely se na vláčku mezi mumiemi, podívaly se na kopii sošky Oskara, shlédly Terminátor představení.. Den nám končil dříve, než ten v Disneylandu, ale myslím, že nám oběma stačilo, opět to bylo náročné. Večer jsme unaveně odpadly na postel v pokoji a sledovaly televizi. Den nato byl opět proležen u bazénu ve snaze chytit nějakou tu barvu (v obou případech to bylo vcelku neúspěšné).

Den před odjezdem jsme si udělaly výlet k chodníku slávy. Pěkně jsme si zašly při hledání potřebné ulice, já měla pocit, že mě z toho vedra odvezou a sotva jsem se doplazila na nejbližší bezinku a tam se osvěžila. Chodník jsme našly a vydaly se po hvězdách. Je to velmi blbě rozloženo, takže jsme se musely různě vracet a zahýbat do uliček, ale myslím, že se nám podařilo šlápnout na každou hvězdu, která se na slavném chodníku nachází. Lidí opět jakoby se něco rozdávalo, ale dařilo se nám fotit hvězdičky, které nás nejvíce upoutaly. Nebyly jsme v žádném spěchu, takže nám celá tato trasa zabrala vlastně celé odpoledne - nožičky nám téměř vypověděly službu. Ještě, že jsme věděly o kratší cestě zpátky do hotelu, jinak bychom asi musely investovat do taxíku. Raději si netroufám odhadovat, jak se tam pohybují ceny. Čekala nás cesta do obchodu, pořádně jsme se nadlábly, pobalily věci, objednaly si shuttle na druhý den ráno. Odlet byl v jedenáct dopoledne, takže to znamenalo docela nepříjemné vstávání, abychom byly na letišti včas, ale přežily jsme - přece jenom nás čekal sedmihodinový let zpět.

Letadlo mělo mezipřistání v Chicagu, což jsme po příletu do Philadelphie proklínaly - opět nám totiž orvali cedulky z kufru a bohužel nevěděli, kam jej Chicaga zařadit. No nic, měly jsme před sebou pár posledních dní v Americe a chyběla nám čtvrtina zavazadel. Stane se. Naštěstí nám byl kufr doručen už druhého dne, zbytečně jsme se tedy projely opět na letiště a vyzvedli si ho s otrávenými obličeji. Mohlo to dopadnout i hůře. Dokonce se nám podařilo i všechno před odjezdem z Ameriky vyprat :o)

Las Vegas - Nevada

Ačkoliv už je na to trošku pozdě, bylo mi připomenuto, že mám vlastně i blog a možná by bylo vhodné, abych opět s něčím přispěla. Rozhodla jsem se tedy jít trošku do minulosti a zaměřit se na nejdůležitější události, co se za posledního půl roku staly.

V červnu jsem, po dvou letech, opustila svoji "náhradní" rodinu v USA, ale přeci jsem nemohla odjet bez řádné dovolené! S kamarádkou jsme od prvopočátku měly v plánu navštívit "Sin city" - Las Vegas. Samozřejmě plánování dovolené se neobešlo bez obtíží. Přestože má Vegas jeden hotel vedle druhého, bylo pro nás obtížné najít ten nejlepší, co se polohy a ceny týkalo. Nakonec jsme, s pomocí svých rodin, našly pěkný hotel (Circus Circus), který měl vlastní zábavní park - veliké lákadlo pro nás dvě. Hned první problém se vyskytnul při placení za ubytování. Platba přes internet nebyla problém, ovšem v hotelech nejsou zrovna nadšení při přijímání debetních karet. Ani jedna z nás nevlastnila v tu dobu kartu kreditní. Podařilo se nám ale nakonec domluvit s recepcí hotelu, že má karta nebude problém a tak nám v cestě už nic nebránilo.

Ráda bych se ještě pozastavila nad tím, že loňské léto patřilo v Americe k jednomu z nejteplejších, už při odjezdu na letiště v Philadelphii jsme málem umřely v tom horku - o vedru ve Vegas jsem raději ani nepřemýšlela. My dvě máme při cestování zvláštní štěstí na nezvyklé situace - let byl opožděn asi o půl hodiny a my měly jedinečnou příležitost vidět, jak se mění pneumatika na letadlu. Očividně to chlapci ušatí udělali správně, protože přistání se obešlo bez problémů. Vyzvedly jsme si u pásu naše jediné zavazadlo a vydaly se najít shuttle z letiště k hotelu.

Přesně jak jsem předpokládala, vedro bylo velmi nepříjemné. Ačkoliv bylo už po sedmé hodině večerní, měla jsem pocit, jako bychom se venku procházely v jednu odpoledne. Podařilo se nám najít příslušný minibus a nechaly jsme se za příjemnou cenu odvést do našeho hotelu. Recepce byla přeplněna turisty, takže nám chvilku trvalo, než jsme se dostaly na řadu, ale nakonec jsme obdržely kartu k pokoji. Hotel byl rozdělen na jednu velkou budovu a asi další čtyři menší, my měly rezervován pokoj v jedné z těch menších, takže od recepce jsme se ještě prošly.

Délka našeho pobytu ve Vegas byla pět nocí, za tu dobu jsme stihly trávit odpoledne u bazénu a večery v hotelovém zábavním parku. Jeden den jsme si vyhradily pouze na řádění v parku, takže jsme neustále jedzily na menší horské dráze a různých dalších kolotočích. Na nějaké podrobnější zkoumání Stripu nedošlo, přes den bylo kolem 40° ve stínu, přes noc se ochladilo asi o 3-4 stupně, takže člověk aby měl na zádech přenosnou lednici.. Měly jsme velký problém dojít asi do kilometr vzdáleného McDonaldu na obědy a večeře :o) Kousek od našeho hotelu byl pěkný podnik s mnoha a mnoha druhy automatů, takže jakékoliv mince jsme měly, skončily tam. Myslím, že největší výhra byla pět dolarů v dimech (a ano, bylo to poté všechno zpětně naházeno do mašiny).

Odlet z výhně byl naplánován na odpoledne, takže jsme měly spoustu času na prospání se a odhlášení z hotelu. Opět jsme si chytly shuttle zpátky na letiště a mírně odpařené a připeklé jsme si našly letadlo přepravující nás do další destinace - Los Angeles.