Jak na děti? – Part 3 – Hračky

O obyčejných hračkách bych se mohla rozepsat na hodně dlouho. Jenom vyjmenování by mi zabralo dvě stránky a ještě by to nebylo kompletní. Takže si tady udělám výčet těch, které mají moje děti nejraději a které je zabaví nejvíce.

První místo v mém žebříčku jednoznačně zabírají kostky. Všichni tři si dokáží hodiny vyhrát s dřevěnými kostkami a velkými lego bloky. S lego bloky často staví různé mosty a vysoké věže, nemusí se bát, že by se jim to nějak zvláště rozpadalo. Z dřevěných kostek staví malé domečky a věže, mosty a bůhví co ještě. U těchto kostek je velká výhoda, že přichází v různých barvách a tvarech a dá se na nich učit. Také jsou dobré krabičky s otvory různých tvarů, kde děti musí najít příslušnou kostku a vložit do správné díry. Jake to stále nepochopil (pokud se jakákoliv kostka vleze, směle ji prohodí dovnitř), ale Ryan velice ráda hledá ve změti kostek ty, které ke krabici patří a dává je dovnitř.

Doma mám aktivní trio, které má rádo sporty, takže mezi hračky musí patřit různé druhy míčů. Troufám si říct, že máme fakt snad všechny typy, co jsou. Jake je malý házeč (nejraději baseballovým míčem v kuchyni), takže na balóny nedá dopustit. Zrovna nedávno se naučil chytat, takže mě každý den vodí do obýváku s tím, abych mu balón házela.

Pro holky máme doma spoustu panenek a jejich velice oblíbené Barbie. Já osobně ty přerostlé krásky se stejnými obličeji moc nemusím, raději budu poponášet půl dne obyčejnou panenku. Asi na nich ale něco bude, v jejich věku jsem se po nich taky mohla umlátit. Převlíkání oblečků, nazouvání botiček.. Kdyby se mi ty děcka tak nadšeně oblíkaly samotné, vůbec bych se nezlobila!

Vzhledem k tomu, že máme doma kluka, v krabicích s hračkami se nachází spousta autíček a mašinek. Různé druhy angličáků, větších autíček, ještě větších.. Jenom klasická Tatra nám tu chybí, ale to asi Američani neznají ;o). Jake má hrozně rád vláčky, takže na Vánoce dostal set s mašinkou a několika vláčky na menším stolku s kolejemi, nějakou tou budovou a člověkem. K mému překvapení si s tím opět vyhrají všichni tři, holky si hrají s človíčky a budovami, Jake lítá kolem a posunuje vláčky po kolejích.

Tohle zhruba pokrývá moje nejoblíbenější hračky. Rádi si taky chvilku pohrajeme s umělohmotným stavitelským setem, kde se najde nějaké to kladívko, šroubováky, pilky, metry, šroubky.. Jako každá domácnost, i my máme přebytek plyšových zvířat a dalších malinkatých věciček, se kterýma si nikdo nikdy nehraje, ale je důležité je zachovat, protože jsou hrozně speciální. Vždy, když se s dětmi snažím uklidit nepořádek, který nadělaly, tak mám touhu polovinu těch věcí naházet do odpadkového koše.

Star Wars

Jako člověk, který má v oblibě staré Star Wars, jsem si nemohla nechat ujít výstavu kostýmů a replik, kterou hostuje Franklinův Institut ve Philadelphii. Výstava se koná od 9. 2. 08 do 4. 5. 08 pod názvem ‚Star Wars: Where Science Meets Imagination’.

V Philly jsem měla sraz s Terezkou kolem půl jedné odpolední, což pro mě znamenalo skočit na vlak po jedenácté hodině. Vyzbrojena Drive Thru McDonaldem a knihou od Kathy Reichs – Break No Bones, jsem se proběhla od auta k přijíždějícímu vlaku (prostě mi to nikdy nevyjde..) a vyplácla se na první volné sedadlo. Možná nebylo zrovna chytré jíst u story z pitevny, ale přežila jsem. Terka měla příjezd až dvacet minut po mně, tak jsem si ji odchytila na východu z platformy a vydaly jsme se na desetiminutovou cestu.

Jak se dalo očekávat, budova jen přetékala lidmi – fronta na lístky nebyla vůbec pěkná. Na řadu jsme se však dostaly docela rychle a ihned po zakoupení vstupenky za luxusních 20 dolarů, jsme zapadly do Gift Shopu. Já osobně bych v tomto obchodě mohla strávit celé odpoledne, k běžným věcem patří spousta knih o biologii, fyzice, astrologii.., tak jako různé hračičky na tyto témata. Kousek obchodu byl věnován Star Wars zboží. Koupila jsem si odznáček, který jsem si připevnila na kabelku, spolu s klíčenkou – páteří.

Těsně před půl třetí jsme byly vpuštěny do místnosti. Moc příjemné prostředí, tedy z mého pohledu. Mírné temno, osvícené vitríny s lodičkami, postavami, kostýmy. Po prvotním znechucení z obtížnosti focení jsme se s Terkou vydaly každá svým směrem a jaly se zkoumání předmětů. Výstava nabízí opravdu pěknou podívanou. Lukova loď, Milenium Falcon, Imperiální lodě. Figuríny R2D2, C3PO, Darth Vadera, Stormtroopera. Nesměl chybět ani Chewbacca (v několika provedeních). Kostýmy Leiy, Hana Sola, Jedi rytířů. Můj oblíbenec Yoda se také nacházel za jedním ze skel. Občas byl docela problém použít foťák, protože spousta lidí pokládala za důležité dýchat na sklo a tvořit otisky prstů. Focení s bleskem neslo svoji daň v podobě roztomilé tečky porůznu na obrázku, ale raději budu přehlížet tohle, než potom hádat z rozmazané fotky, co se na ní vlastně skrývá (ano, vlastním prachobyčejný digitální fotoaparát pro blbé). Místnost to nebyla moc velká, takže nám trvalo něco málo přes hodinu se pokochat všemi věcmi a dát se na odchod.

Vyhladovělé jsme zalomily do nejbližšího Wendy’s, kde do nás spadla pečená brambora a zeleninový salát. Mně jel vlak později, než Terce, takže po zamávání jsem se uložila na lavičku a pokračovala ve své rozečtené knize. Samozřejmě jsem dorazila za tmy – skutečnost, ze které jsem nebyla zase tak moc odvázaná. Jezdit po amerických silnicích po západu slunce je více než nebezpečné. Většina řidičů má velmi agresivní halogenové světla, zbytek se neobtěžuje vypínat dálkové. Po příjezdu domů jsem usedla k počítači, kde jsem si nainstalovala poslední potřebnou věc k hraní MapleStory Europe, vytvořila si nový charakter a začala hrát.