Mütter Museum

Na "zrůdičky" jsme se s Terkou těšily už od doby, kdy nám Terčin pan domácí řekl o muzeu, kde jsou vystaveny různé nemocemi a vadami postižené tělíčka v nálevu, sbírky kostí a podobných věcí. Konečně nám vyšla volná neděle, a tak jsme naskočily na vlak a směr Suburban Station. Obě hladové, jsme se prvně vydaly po stopách nejbližšího McDonaldu - což se ukázalo jako zbytečná snaha. Lidé v centrální Philly asi "mekáč" nejí. Alternativa byl tedy Dunkin' Donuts. Najezeny a napity jsme se prošly několik bloků k postarše vypadající budově - The College of Physicians of Philadelphia - Mütter Museum.

Po odběru 12 dolarů z mé kouzelné plastové zelené kartičky a odložení batohu a tašky s miminkem na recepci jsme se vydaly na průzkum muzea. Ihned v začátku byli návštěvníci upozorněni, že focení je zakázáno, tak jsme foťáky nechaly v klidu spát a lokalizovaly nápis "Vchod". V první místnosti, kromě skromného gift shopu, byly jenom zarámované fotografie různých telesných anomálií, nemocí, významných objevitelů. Početly jsme si nápisy pod obrázky a přesunuly se do další mísnosti, kde už se nacházela pěkná výstavka. Části těla z vosku, povětšinou napadlé kde čím. Velmi "pěkný" pohled byl na spáleného člověka ve vitríně. Nejvíce nás s Terkou uchvátila sbírka lebek, která pokrývala asi třetinu jedné stěny. Lebky byly od lidí různého věku, pohlaví a původu. Některé dokonce nesly u popisu Czech či Prague. Byla zde také zmínka o siamských dvojčatech spojených různými částmi těla. Své místo zde našly i fotografie děvčat Brittany a Abigail, američanek, které patří mezi známé siamské dvojčata - jedno tělo, dvě duše. Letos oslaví 18. narozeniny.

Natěšeně jsme sešly do spodního patra, kde už na nás čekaly sklenice s nálevem. Spousty a spousty embryí v různých stádiích s vadami, více siamských dvojčat. Asi aby lidé neodcházeli s depresí, byly ukázány i plody zdravého dítěte v různých časových intervalech. Dále kostry a kostřičky, mnoho jednotlivých kostí a vnitřních orgánů. Docela výrazný prostor dostaly nemoci očí - tentokrát vytvořené z vosku. Průřezy mozkem byly také velice zajímavé. Nemůžu říct, co se mi nejvíce líbilo, všechno to mělo něco do sebe. Jedno ale můžu říct s jistotou - v noci bych se tam nepromenádovala!